Kulturní mosty v Evropě – doprovodný materiál

Fotografie eine lächelnden Mannes mittleren Alters mit blauem Sakko, weißem Hemd und hellblau gemusterter Krawatte; im Hintergrund sieht man unscharf einige Lampen, dunkelrot bespannte Wände, Gemälde und links an der Wand ein Geweih.

Erich Prinz Lobkowicz in seinem Schloss in Maxlrain

Erich Princ Lobkowicz Vás provede svými krátkými texty a komentáři výstavou a jejími tématy, která jsou i jemu blízká i vzdálená.

Úvod

Čechy pro nás byly domovem naší rodiny, pohádková země plná zámků uprostřed Evropy.

Křesťanská víra jako základ

Vysocí páni byli silně katoličtí a všechny přednosti jejich vyznání ovlivňovaly každodenní život a průběh roku. Což přetrvalo i v případě útěku, vyhnání a v exilu.

Katolická církev s v Čechách nikdy naplno nezbavila identifikace s Habsburky, což vysvětluje rozdílný vývoj mezi Čechami a Polskem. Církev v Polsku znamená národní povstání, církev v Čechách byla součástí státního aparátu.

Šlechta českých zemí v národním státě po roce 1918

Mezi válkami bylo Československo, stejně jako Čechy v Podunajské monarchii, velmi vyspělou zemí s velkým blahobytem, hrdou měšťanskou střední vrstvou, velmi vyspělou kulturou v literatuře a hudbě a šlechtou, která byla spjata s celou Evropou.

Patriotismus anebo nacionalismus?

Můj otec byl vášnivý český nacionalista. Slovanské hnutí 19. století, obrození českého jazyka, česká hudba a kultura, to vše pro něj mělo velký význam a ovlivňovalo i nás, takže když jsme v devadesátých letech ocitli za hranicemi, zdáli se nám louky zelenější, lesy větší a města hezčí.

Odsun, exil nebo pronásledování

Mnozí členové velkých rodin zůstali v zemi a sdíleli s ostatními potlačování komunisty. Před komunismem byli v zemi velmi oblíbení.

Mikuláš Lobkowicz

Můj otec s sebou vždycky nosil aktovku, se svým pasem a dostatečnou hotovostí, aby mohl utéct, pokud by Rusové postoupili dál. Ze stejného důvod nikdy nechtěl vlastnit dům, a vlastně neměl vůbec žádný vztah k pomíjivým věcem tohoto světa. Ale ztrátu domova, jazykového společenství, přátel, mnohostranných kulturních a politických vztahů své rodiny v této zemi, tu nikdy zcela nepřekonal.

Richard Belcredi

Richard Belcredi k nám, když jsme byli mladí, v Mnichově často chodil na návštěvu. Kulaté postavy, většinou se smál, pro nás děti byl vždy vítaným hostem.

Ferdinand Kinsky

Ferdinand Kinský junior byl blízký příbuzný, světoběžník, který znal spoustu řečí, s rozkošnými dětmi a velmi milou ženou. V domě rodiny v Nizze jsem jednou jako šestnáctiletý strávil část letních prázdnin.

Karel Schwarzenberg

Můj otec, stejně tak jak Kari Schwarzenberg, pocházeli z pravdivě vskutku evropských rodin. Svatební politika vycházela historicky ze Španělska a Itálie přes Francii a Německo, takže nebyla v žádném případě omezena na Čechy. Železná opona pro ně představovala umělou překážku, za kterou lidé trpěli. Byli rozhodnuti udělat vše pro to, aby toto utrpení zmírnili.

Nový začátek po roce 1989

Do Čech cestujeme v průběhu roku často, k radostným i smutným událostem. Český jazyk jsem se nenaučil a nikdy jsem tam nebydlel. Ale tolik členů mé rodiny se vrátilo domů, uměli jazyk anebo se jej naučili a mají zde dnes hluboké kořeny.

Erich Prinz Lobkowicz se narodil roku 1955 jak druhý syn Mikuláše Lobkowicze. Jeho rodina je pevně spojena s českými zeměmi, on sám tam ale nikdy nežil.